Logopedie pro děti
Nejbezpečněji k základům mateřského jazyka vedou nejrozmanitější národní písně, pohádky, říkanky, přísloví, pořekadla i hádanky z úst těch nejbližších – rodičů. Ty se pak stávají i rozumovou potravou a výchova řeči i výchovou myšlení.
Od dětí se můžete dovědět ledacos, jak krásné je jim naslouchat:
„Tatínku, proč máš tak strašně snědý hlas?“
„Podívej dědečku, Číča kýchla!“ „ a proč jsi ji neřekla , ať slouží!“ „ a kdo mi řekne děkuji?“
Od dětí se můžeme dovědět, že od větrových bonbónů je v ústech průvan, či při pohledu na člověka s lysinou, že jeho hlava je bosa…
Poskytujeme odbornou diagnostiku, terapii a poradenství:
-
u dyslálií
porucha výslovnosti jedné, či více hlásek, kdy dítě hlásku neumí vytvořit, vynechává ji nebo nahrazuje hláskou jinou – jedná se o nejčastější poruchu v předškolním věku -
u opožděného vývoje řeči
dítě před třetím rokem komunikuje minimálně, tvoří jednoslovná či dvouslovná
sdělení, slovní zásoba je malá, používá převážně citoslovce, chuť k řeči je minimální,dítě dává přednost v komunikaci gestům či jiným neverbálním projevům - u poruch komunikace doprovázených rozštěpovou vadou rtu, čelisti, patra
-
u dysfatického vývoje řeči
v různém stupni je narušena stránka rozumění řeči ,( zrakového a sluchového vnímání, grafomotorický vývoj , porucha krátkodobé paměti ) i vlastní produkce řeči ( tvorba vět, gramatická rovina, artikulace) -
u koktavosti
jde o syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se obvykle nejnápadněji projevuje nedobrovolnými pauzami, narušujícími plynulost procesu mluvení , které jsou doprovázeny nadměrnou námahou a psychickou tenzí
U předškolních dětí se můžeme často setkávat s tzv. FYZIOLOGICKOU ITERACÍ, kdy se jedná o neplynulosti na řeči způsobené nerovnoměrným zráním jednotlivých psychických procesů, konkrétně pak dysbalancí v dozrávání myšlení a řeči, jakožto psychických procesů. Dítě má mnohem více myšlenek než jeho mluvní aparát je schopen sdělit. Nicméně i přesto, že se jedná o vývojový jev, je vhodná časná diferenciální diagnostika, zdali se nejedná již o incipientní koktavost, která pak přechází ve školním věku do koktavosti fixované a chronické -
u breptavosti
mluvní projev má nápadně zrychlené tempo a sdělení celkově působí nesrozumitelně -
u mutismu
dítě nemluví v určitém prostředí, za přítomnosti určité osoby , ojedinělě vůbec či málo, kdy rozumění řeči je bez porušení -
u vývojové dysartrie
motorická porucha řeči, kdy jedinec není schopen realizovat artikulovanou řeč na základě poškození centrálního nervového systému( neurologická onemocnění, mozkové obrny) - u dětí s poruchami polykání a orofaciálními poruchami( vrozené syndromy, anomálie, dětská mozková obrna, poruchy gastroezofageálního reflexu)
- u dětí s poruchou dálkových analyzátorů ( sluchu a zraku)
- u dětí s kochleárním implátem
- u dětí s mentálním oslabením
- u dětí s pervazivními vývojovými poruchami (těžké nestandardní poruchy vývoje jako je např. autismus, infantilní demence, Aspergův syndrom, Rettův syndrom a jiné…)
-
u dětí s poruchami hlasu
Jde o funkční či organické poškození hlasového aparátu, kdy mohou být poškozeny všechny kvality hlasu jako následek nadměrné hlasové zátěže (dětské hlasové uzlíky), psychogenní poruchy - u vývojových pruch učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie)
